V Bystřici se odehrál klasický scénář, dva kluci hrají, dva se snaží hrát a zbytek kouká co se bude dít.

Největším nepřítelem je strach kluků, zapojit se do hry, jakoby se báli něco vymyslet, udělat, použít kličku, narážečku.

Za celých 60 minut bylo k vidění pár klasických průniků, tři skoro dokonalé přihrávky do otevřené obrany a jedna lepší klička. To je málo.

V obraně jsme si dali polovinu vlastních gólů a na Kubu v bráně nelze tlačit, učí se s námi hrát.

Příště to určitě bude lepší, hlavně směrem dopředu.